Dovolená Lipno

Letošní dovolenou na přelomu července a srpna jsem strávil u Lipenské nádrže na Šumavě. Bohužel počasí nám moc nepřálo, a tak zůstalo jen u koupání v bazénu v Českém Krumlově. Na druhou stranu jsem zase místo válení u vody více cestoval po okolí a podíval se na zajímavá místa. A jelikož je možná mezi vámi někdo, kdo plánuje strávit dovolenou u Lipna, tak zde popíši pár míst, které by neměl vynechat.

Začneme pěkně od začátku. Ubytováni jsme byli ve městě Horní Planá v krásném novém penzionu „U Kohoutů“ přímo na náměstí. Byla to strategická pozice ve středu města, takže v okolí byla spousta restaurací a přímo naproti supermarket.

Lipno nad Vltavou

První den jsme vyrazili směrem na Frymburk do Lipna nad Vltavou, kde končí naše nejvější přehrada. Přehrada je docela malá, tedy pokud bereme jen to, co je vidět. Většina je totiž schována v podzemní kaverně vedle ve skále. Na hrázi je informační cetrum ČEZ, které je velmi zajímavé navštívit. Škoda je, že elektrárnu navštívíte jen virtuálně na plátně. Celá prezentace trvá cca 1 hodinu. Pak jsme se vydali navštívit nové centrum města, kde se nachází vyhlášený Marina Resort Lipno. Jedná se o holandsko-český projekt za několik miliard. Především spočívá ve vybudování cca 250 apartmánů, přístavu, lyžařského centra, aquaparku a bobové dráhy. Vše už je prakticky hotové. Abych pravdu řekl, tak mě to zklamalo. Jednak ceny jsou západoevropské, a tak není divu, že zde Čechy prakticky nepotkáte. Hlavně mě ale zklamal akutní nedostatek stravovacích prostor, kde v centru jsou pouze 2 restaurace.

Lipno nad Vltavou je malebná obec v jižních Čechách ležící na levém břehu údolní nádrže Lipno nedaleko přehradní hráze. Zásadní změna v „životě“ obce proběhla v polovině 20. století, kdy mezi roky 1952 a 1959 došlo k vybudování vodní nádrže Lipno. V období, kdy toto dílo vznikalo bylo ojedinělým technickým řešením, umístěným do mimořádných přírodních podmínek. Vodní elektrárna, vybudovaná společně s přehradou a umístěná ve skále 160 m pod zemským povrchem, nahrazuje některá stávající i starší technická elektrárenská díla ležící mezi Lipnem a Vyšším Brodem.S plochou přibližně 4 650 ha a objemem 306 milionů m3 je největším vodním dílem v České republice. Při stavbě lipenské přehrady byla osada zatopena a místo ní postaveno nové letovisko. Díky ideální poloze u Lipenské přehrady patří v současnosti Lipno nad Vltavou k vyhledávaným turistickým a rekreačním místům. Pro návštěvníky je v obci k dispozici několik hotelů a penzionů doplněných o širokou nabídku služeb, to vše v nádherném prostředí na břehu Lipenského jezera, které poskytuje ideální možnosti nejen pro milovníky vodních sportů jako je plavání, jachting či windsurfing, ale i například pro sportovní rybolov.

Boubínský prales

Auto jsme zaparkovali v Kubově Huti a vyrazili po turistické trase směr vrchol Boubín. Jedná se o takovou středně náročnou trasu, kde se cca 3km stoupá do prudkého kopce. Stojí to ale za to. Na vrcholu je vybudována nová dřevěná rozhledna ze které je vidět například Temelín.

V této národní přírodní rezervaci nalezneme zbytek původních šumavských hvozdů. Nejstarší porosty dosahují stáří okolo 400 let. Vedle pralesa se nachází jezírko, které bylo vybudováno pro umožnění splavnosti dřeva z okolních lesů k Lenorské sklárně. U jezírka začíná Naučná stezka Boubínský prales, která je dlouhá přibližně 4 km a vracíce se zpět k jezírku. Pro návštěvníky je k dispozici parkoviště, ze kterého je to k počátku naučné stezky cca 1,5 km po zelené turistické trase. Po cestě budete míjet Idinu pilu – informační středisko NP Šumava, které určitě doporučujeme navštívit. Prales leží na úpatí hory Boubín, na které je rozhledna.

Tříjezerní slať

Zaparkovali jsme v obci Modrava, kde končí silnice a je rájem cyklistů. Cesta není vůbec náročná a většina vede po asfaltové silnice po rovině. Vzdálenost cca 3,5km.

Rašeliniště s třemi jezírky ve výšce přes 1000m na svahu Oblíku, severovýchodně od Javoří Pily. Rozloha rašeliniště je kolem 5ha. Porost tohoto hlubokého rašeliniště tvoří mimo obvyklé rašeliništní flóry i klečovitá blatka a smrky. Tříjezerní slať je přístupná povalovým 200m dlouhým chodníkem po naučné stezce, která má 11 zastávek.

Kašperk

Kašperk je náš nejvýše položený hrad. Přesněji se jedná o zříceninu, ale poměrně velká část se zachovala. Cestu jsme zahájili z náměstí města Kašperské Hory. Cesta je docela náročná, protože se prakticky 3km stoupá do prudkého kopce po asfaltové silnici. Cestou jsou vidět polomy po orkánu Kyrill. A Kašperk není hrad, kde se natáčeli Rafťáci 😉

Hrad založen roku 1356 Karlem IV., podle něhož dostal též své původní jméno (Karlsberg). Sloužil k ochraně hranic a jako jedno ze správních center bývalého Prácheňského kraje v souvislosti s rozsáhlou hornickou činností. Stavbu vedl Vít Hedvábný. Již za Karla IV. i v 15. století býval hrad velice často zastavován. V letech 1487 – 1520 patřil Švamberkům, potom Roupovským, Vchyňským a roku 1617 jej odkoupilo město Kašperské Hory. To se však připomíná již jako „zámek pustý Karlšperk“. Rozkaz Ferdinanda III. o boření hradů z roku 1655 postihl i Kašperk.

Hluboká nad Vltavou

Jedna z našich UNESCO památek, která se nachází kousek za Českymi Budějovicemi.

Hrad snad královského založení byl mnohokrát přestavován. Do historie vstoupil roku 1290, kdy byl pod jeho hradbami popraven za údajnou velezradu Záviš z Falknštejna. Od roku 1661 vlastnili Hlubokou Schwarzenbergové, kteří dali zámek nejdříve přestavět barokně a v 19. století, po návštěvě Anglie, se Jan Adolf II. s manželkou Eleonorou rozhodli dát zámku romantickou podobu v duchu windsorské novogotiky. Přestavba probíhala v letech 1839 – 1871 pod řízením vídeňského architekta F. Beera a po jeho smrti knížecího stavitele D. Deworetzkého a zcela překryla předchozí stavební etapy. Současně bylo bořeno rozsáhlé předhradí a zakládán přírodně krajinářský park se zimní zahradou a s ní spojenou jízdárnou. Západně od zámku byl postaven dům panského úřednictva. Pro reprezentační prostory zámku vybírala předlohy podle vzoru anglické pozdní renesance alžbětínské a jakobínské doby sama kněžna Eleonora, která také dala popud ke zřízení zámecké zbrojnice s mimořádně kvalitní sbírkou zbraní a zbroje.

Jaderná elektrárna Temelín

Cestou zpět kousek za Českými Budějovicemi se nachází kontroverzní Jaderná elektrárna Temelín. Po navštěvě informačního centra, kde si můžete vyzkoušet ovládání reaktoru a podobné věci jsem se jen utvrdil, že jaderné elektrárny jsou nejlepší zdroj energie pro Českou republiku. Bezpečnost je na velmi vysoké úrovni, a tak se nemusíme obávat, že se stane něco jako v Černobylu. Bylo by to proti fyzikálním zákonům (moderátor je v Temelíně voda, která se při přetížení vypaří a reakce se samovolně zastaví). Škoda, že se nelze podívat přímo dovnitř Jaderné elektrárny, bylo by to určitě velmi zajímavé.

Orlík nad Vltavou – Žďákovský most

Legendární most přes vodní nádrž Orlík(největší nádrž u nás podle objemu). Most je známý tím, že ho tvoří jediný oblouk a tím je i největší ve střední Evropě.

Ke Žďákovskému mostu se nejlépe dostanete autem po zmíněné silnici č. 19 z Tábora do Plzně. Parkovat se dá na obou stranách, nejlépe však u občerstvení na levém břehu. V každém případě nezapomeňte celý most přejít, abyste si uvědomili jeho velikost – jízda autem každého připraví o výhled do hlubokého údolí i na mostní oblouky (nejlépe z vysunutých terásek na obou stranách) a také o bezprostřední dojem z výšky a délky mostu. Nezapomeňte také sejít dolů k vodě – nejlépe to jde právě po již zmíněné modré značce; z vyhlídkové terasy (dnes je výhled hlavně na stromy) pokračujte dolů k lodnímu molu, kam vedou schody, nebo k patce mostu po poměrně schůdné pěšině. K mostu se dá pochopitelně dostat i na kole; celé střední Povltaví je protkáno sítí cyklistických tras.

Tak to bylo zhruba vše, co jsme stihli za týdenní dovolenou u Lipna. Všem vřele doporučuji.

Komentáře

O autorovi